Článek uvedu naším osobním příběhem, který kdyžtak přeskákejte a rovnou nascrollujte na užitečné tipy k zápisu do státní MŠ.
Název myslím vážně. Naprosto nejlépe totiž vystihuje to, co mi běželo už tak poslední rok hlavou. Vedle jedné státní školky už přes 7 let bydlím. Při stěhování jsem si představovala, že „až jednou“, moje díte bude rozhodně chodit tam. A bude to naprosto báječný. Z balkonu nebo z kuchyně uvidím přímo na školní zahradu. Cesta do školky potvrá přesně minutu. Pro milovníky time managementunaprostý sen. Jenže v tom snu mě bohužel ani nenapadlo, že bydliště v těsné blízkosti MŠ rozhodně nezaručuje přijetí. K podmínkám/ kritériím při přijímacím řízení se ještě dostanu.
Na začátek dětská skupinka
Když bylo dceři asi rok a čtvrt, začala jsem se rozhlížet po dětské skupince. Tehdy pro mě bylo klíčové, aby to byly montessori nebo jinak rozvíjející jesle. Zpětně dokáži vyhodnotit, že jsem měla zbytečně přehnaná očekávání. Co si ale zaslouží pochvalu, je lasakvý přístup učitelek obecně.
Medu jsem tam vozila od října 2021 (od 19 měsíců). Nejdříve na adaptaci po 30 minutách, pak na hodinu. První dvě návštěvy nebyly nic moc. Čekala jsem venku v autě nebo ve vedlejším bistru, až mi paní učitelky zavolají, že Meda chce za maminkou. Hned jsem naběhla a snažila se tam s ní trávit čas. Bohužel mi nebylo dovoleno být u její adaptace přímo ve třídě, protože by to prý nebylo fér vůči ostatním dětem. Což mě mrzelo.
Náš vlastní styl adaptace
A tak jsem se to snažila alespoň vynahradit tím, že jsem ji vzala do vedlejší herničky/ pidi tělocvičny, která byla hned naproti třídě. Ukazovala jsem jí dětské záchodky, kde si mýt ruce, kde má svůj ručník. Prohlížely jsme si skříňky v šatně, kde je co uložené, kde má kdo věci a kdo je (podle bot) zrovna ten den ve školce. To trvalo ze začátku rozhodně delší dobu, než strávila sama „na hlídání“. Za mě to mělo velmi pozitivní efekt a hodnotím to, jako nejlepší možnou alternativu adaptace, kterou jsem jí mohla v rámci možností zařídit. Od dalšího týdne už totiž chodila bez breku. Velmi rychle pochopila, že svůj slib „já pro tebe přijdu“, opravdu dodržím. Samozřejmě se nám nevyhnula první rýma, ani první kašel. (Pobyt doma znamenal taky první puštění televize a seznámení s Youtube :D).
Od ledna 2022 pak bez problémů zvládala být ve skupince od 9-10:30, 3x týdně. Jelikož byla zima, brala jsem si ji domů ještě před návštěvou zahrady. Na zahradu začala chodit až na jaře, takže se vyzvedávání posunulo na 11:30. Párkrát se Meda zkoušela naobědvat rovnou ve školce. Byla ale už hodně unavená. Nic nesnědla a spíš přicházel pláč. Takže odjet domů ještě “před O.” byl menší stres, pro nás obě. V autě mi obvykle usnula a ještě se doma dospala. Já mezitím zvládla připravit oběd doma a někdy i další práci na počítači.
Adaptace je proces
Když jsem tento proces popisovala kamarádkám, co mají zatím mladší děti, tak se mi divily, proč to jde tak pomalu. Nevím. Mně to zas tak zdlouhavé nepřijde, s ohledem na věk. A od samého začátku jsem byla vděčná za každou minutu hlídání = klidu na práci. Věděla jsem, že to nechci přetáhnout. Nechci, aby tam byla na sílu a nedobrovolně. Jinak jsem pracovala pouze během dceřina denního spánku. Nebo když se mi podařilo zařídit, že někdo z rodiny přišel dřív ze své práce a Medě se věnoval. (Práce za přítomnosti dítěte, které je vzhůru, je pro mě v praxi uskutečnitelná až tak od jeho třetích narozenin.)
Přes léto chodila do školky na 2 samostatné týdny formou příměstského tábora, vždy jen na dopoledne. Na skupinku tím pádem nezapomněla a nebyl to od září 2022 žádný šok z návratu. Naopak to vnímám jako pozitivní milník, kdy začalo do školky chodit už „velké dítě“. Bez problémů už vydržela vzhůru i přes oběd. Paní učitelky Medu za 2 dopoledne odplenkovaly, za což jim ráda nechám plný kredit. A vyzvedávání jsem mohla posunout na 12:15.
Nemoci a (ne)možnost náhradní docházky
Samozřejmě pokud je zdravá. A to je problém. S rýmou nebo kašlem dítě do školky nesmí. Logicky. Jenže třeba Meda v prosinci byla kvůli rýmě za celý měsíc ve skupince jen 3x. Zpětně jsem teda trošku prozřela, že ne všichni rodiče jsou tak důslední. A každý měří „rýmu a kašlík“ jiným metrem. S nemocemi se bohužel pojí i propadávání školného. Neexistence náhrady, pokud nemáte potvrzení od lékaře. A na rýmu opravdu potvrzení nemám. A nedává mi smysl pro něj chodit lékaři, kde dítě v čekárně chytne ještě něco mhonem horšího. Navíc cena za umístění se v průběhu času (od října 2021 od června 2023) zvedala asi 5x. Což mi opět nasazovalo do hlavy otázku „Jak se dostat do státní školky?“.
A v ten moment velmi rychle vyhodnocuji, že po téměř dvouleté zkušenosti ze skupinky je moje dítě připravené na přestup do státní školky. Samostatná je víc než dostatečně. Režim je pro ni naprostá automatika. A jsem víc než přesvědčená, že si dokáže poradit sama – od hygieny, přes jídlo a časem i s kompletním oblečením. (Tady by můj manžel asi napsal něco jiného, ale blog píšu já, takže mýma očima je to takto.) Interakce s ostatními dětmi ji rozhodně nerozhodí. Jediná moje obava je přístup nových paní učitelek.
Proč státní školka?
Na Instagramu mi přišel dotaz, jestli není škoda, že odejde z Montessori třídy. Pro mě není. To, co se měla naučit, aby byla připravená na fungování ve větší skupině dětí, se naučila. Dosavadním učitelkám za to děkuji! Naše jesle jsou stejně jen do 3 let. Respektive nejpozději od září 2023 by šla do třídy větších/stařších berušek. Měla by jiné paní učitelky, a děti se také z velké části vymění. Platila bych asi tak 13 tisíc měsíčně a musela ji vozit pořád autem. S ohledem na příchod dalšího miminka mi to tedy nedává smysl ani po logistické stránce. To bych si raději nechala nějakou přechodnou dobu obě děti doma. Takže ne, nebudeme pokračovat.
Dny otevřených dveří
Už od začátku letošního roku (2023) jsem si postupně začala vyhledávat informace o státních školkách v našem městském obvodě. Naivně jsem do dvou i napsala nebo volala, jestli náhodou nemají volno už v průběhu letošního školního roku. Pro jedno tříleté a naprosto samostatné dítě. Jasně. Odpověď byla v obou případech totožná. „Přijďte v dubnu na den otevřených dveří a v květnu můžete podat přihlášku na nadcházející školní rok 2023/2024.“
Koloběh je každoročně stejný. V dubnu probíhají dny otevřených dveří, kde vás školkou provede paní ředitelka a zodpoví vaše případné otázky. Já celkem absolvovala 4 návštěvy, z toho 3 s Medou. Přišlo mi vhodné, aby se tam sama rozkoukala a prohlédla si možnosti. Jenže ta by se asi nakonec spokojila s jakýmikoliv výběrem, protože se začlenila mezi současné školkové děti asi během 2. minuty. Vůbec jí nepřipadlo divné, že tam je nová. S čistým svědomým jsem tedy finální výběr dělala já.
Zápis do státní školky
První dva týdny v květnu pak obvykle probíhají zápisy do MŠ. Respektive, paní ředitelky/páni ředitelé stanoví den/dny, kdy a v kolik hodin proběhne zápis do příslušné MŠ. Není to všude shodné a je potřeba si vše pečlivě načíst. To nepodceňte!
V naší městské části probíhal zápis ve všech asi 26 školkách ve stejném termínu. Konkrétě první týden v květnu, zcela shodně 13:00-17:00. V daném intervalu bylo tedy potřeba oběhnout vybrané MŠ a odevzdat požadované podklady:
- Přihlášku = žádost o přijetí (Formulář byl ke stažení na webu školy s předstihem nebo jej vydávají při příležitosti dne otevřených dveří.)
- Evidenční list = obsahující potvrzení o zdravotním stavu dítěte od ošetřujícího pediatra (#mazanytip: Ten si můžete přinést s sebou na preventivní tříletou prohlídku. Já díky tomu ušetřila další návštěvu pediatra.) Za razítko se obvykle platí – v našem případě 100 Kč za každou listinu.
- Originál rodného listu dítěte nebo jeho ověřenou kopii. Tady se to také trošku liší. Každopádně tento dokument jen ukážete k nahlédnutí při zápisu, ale nikde jej neodevzdáváte.
- Váš OP = OP zákonného zástupce dítěte. Opět jen k nahlédnutí.
Kritéria pro přijetí do státní mateřské školy
Kritéria si stanovuje standardně ředitel nebo ředitelka, ale musí se řídit školským zákonem o předškolním vzdělávání. Do jaké míry je to 100% závazné, těžko říci. Základní princip je ale takový, že přednost mají starší děti před mladšími. A vždy ty, které mají v daném školském obvodě trvalé bydliště. Nejdříve mají zajištěné místo děti z obvodu – předškoláčci, pětiletí, čtyřletí a jako poslední tříletí. Když se na ně dostane místo.
Co dělat, když se dítě v rámci příjmacího řízení nedostane do MŠ hned?
Nezoufejte!
- Pod tíhou obav, aby se dítě „vůbec někam dostalo“, dávají rodiče často více než jednu přihlášku. Osobně jsem uvažovala původně až o čtyřech školkách. Nakonec jsem podala ale „jen dvě“ žádosti. Od svých sledujících ale vím, že ani 5 nebo 6 není neobvyklé. Pokud mají rodiče starší dítě, tak je u nich velká šance, že dostanou potvrzení o přijet z více než jedné školky. Doufejme v jejich ohleduplnost vůči ostatním čekajícím, kterou prokáží co nejdřívějším odhlášením se nebo omluvením ze školky nebo dokonce školek, které nakonec nepreferují. V tomto případě se místa mohou uvolnit v řádu dní. Vše záleží na slušnosti rodičů a rychlosti, s jakou to dokáží ředitelé MŠ procesovat.
- Tady se určitě hodí udržovat kontakt s vedením školky, že máte vážný zájem o takto uvolněné místo. V této situaci bych psala určitě e-mail a zkusila zmapovat situaci telefonem. Za to nic nedáte.
- Klidně napište i do jiné školky, kam jste původně přihlášku ani nedávali. Jaká je u nich situace a zda náhodou nemají volné místo. V některých školských obvodech spolu prý mateřské školy spolupracují. Buď přímo ředitelé nebo skrz odbor školství městské části. Osobně si ale myslím, že centrálně ty informace budou k dispozici až v průběhu léta. Nebo rozhodně později něž v bezprostředním termínu po vyhlášení výsledků přijímacího řízení. Každopádně zkuste to!
- Jako krajní termín vnímám září, po začátku školního roku. To se případně ukáže, že někdo zapomněl své dítě odhlásit z nepreferované školky, i když nakonec chodí jinam. Je to vrchol neohleduplnosti, ale asi se také děje. Znovu tedy kontaktujte ředitele školky a proste, ať na vás s místem myslí.
Soukromá školka jako poslední záchrana
Kdo na tento proces nemá nervy, pořád existují soukromé školky. Cena za školné se v soukromém sektoru hodně liší. A rozhodně chápu, že z finanční stránky to rozhodně dlouhodobě nic neřeší. Zmiňuji to jako připomínku, že děti mohou být totiž přijaty do státní MŠ i v průběhu školního roku :).