Jakmile jsem se dozvěděla, že jsem těhotná, začala jsem se zjišťováním, na jakou podporu souvisejicí s mateřstvím budu mít nárok. Popravdě jsem po tom pátrala už mnohem dříve. Jako OSVČ si veškeré papírování zařizuji sama. A mé tušení, že mateřskou (peněžitou pomoc v mateřství) nedostanu automaticky, bylo správné.

Abych vám hledání usnadnila, sepíši odpovědi na otázky, které zajímaly mě samotnou:

Kolik budu mít mateřskou? A jestli vůbec? Co pro to musím udělat, abych na ni měla nárok? Jde nějak zařídit, aby byla vyšší? Kdy a kde o ni mám zažádat? Kolikátého v měsíci „příspěvky“ chodí?

Vezmu to popořádku:

PENĚŽITÁ POMOC V MATEŘSTVÍ

Lidově mateřská, odborně peněžitá pomoc v mateřství, zkráceně PPM se vyplácí z nemocenského pojištění (jedna ze složek sociálního pojištění odváděná správě sociálního zabezpečení).

BUDETE MÍT NÁROK NA MATEŘSKOU?

Nárok na PPM se tedy posuzuje právě na základě nemocenského pojištění, které musí trvat minimálně 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na mateřskou.
A zároveň, žadatelka o peněžitou pomoc v mateřství musí být nemocensky pojištěna i v době nástupu na dávku. Nebo musí trvat ochranná lhůta ze skončeného nemocenského pojištění.

Peněžitá pomoc v mateřství, Mateřská, nárok na peněžitou pomoc v mateřství, nárok na mateřskou
Kdy vzniká nárok na peněžitou pomoc v mateřství (tzv. mateřskou)?

„Kdy je nejvýhodnější na mateřskou nastoupit?“

Pro maminku zaměstnankyni je podle mého názoru nejlepší nastoupit až poslední možný termín. Tedy 6 týdnů před plánovaným termínem porodu. Samozřejmě za předpokladu, že se cítí dobře. Z hlediska financí totiž může u zaměstnavatele pracovat o dva týdny navíc, a vydělat si tak víc peněz ve srovnání se situací, kdyby na MD nastupovala hned 8. týden před TP. To kolik bude mít v součtu peněžitou pomoc v mateřství se nezmění.

U maminky podnikatelky se také můžeme na termíny nástupu na PPM dívat optikou výdělků. Pokud pro ni pravděpodobně znamená nástup na PPM přerušení podnikání. Záleží tedy spíše na jejím rozhodnutí, do kdy chce pracovat/ vydělávat. Samozřejmě čím déle začne mateřskou pobírat, tím déle ještě může aktivně fakturovat. (Podrobněji možnosti výdělečné činnosti popisuji v následující pasáži určené přímo pro maminky osvč).

OSVČ/ PODNIKATELKA

Pokud jste si jako OSVČ dobrovolně platila nemocenskou minimálně 270 dní během posledních dvou let. A zároveň z toho bylo 180 dní v posledním roce před nástupem na mateřskou, můžete se těšit na 28 týdnů placeného volna. Prvních 8-6 týdnů se čerpá před plánovaným termínem porodu, zbytek plynule navazuje po porodu.

OSVČ se musí přihlásit na správě sociálního zabezpečení k dobrovolným platbám na nemocenskou sama. Tady je trošku háček. Pokud otěhotníte neplánovaně a zjistíte to až 2. nebo 3. měsíc, a do té doby jste si nemocenskou nikdy neplatila, tutududum.

Pokud ale těhotenství takzvaně „plánujete“, tak se doporučuji přihlásit k nemocenské, ještě než se „snažením“ začnete. Tady hrozí zase jiný zádrhel, a to ten, že můžete platit „navíc“ i několik měsíců. To mi ale pořád přijde jako přijatelný risk, vzhledem k výši plateb versus kolik poté čerpáte. Zhruba totiž odpovídá, že tolik kolik měsíčně přispíváte na nemocenském, tolik vám pak náleží jako denní příspěvek od státu po celých 28 týdnů. (Přesněji řečeno, průměrují se odvody na nemocenské pojištění za posledních 12 měsíců předcházející nástupu na PPM.)

Je možnost přispívat minimálně nebo maximálně. Pro rok 2024 je stanoveno minimum na 216 Kč. Kolik maximálně můžete platit, najdete na posledním přehledu pro ČSSZ nebo vám ji sdělí paní referentka ČSSZ/OSSZ, která spravuje vaši kartu. 

Běhěm těhotenství se vyplatí přispívat na nemocenské pojištění maximálně, abyste pak dosáhla na nejvyšší možnou mateřskou.

#mazanytip:

Zároveň je potřeba platit nemocenské pojištění i v měsíci, kdy na dávku PPM nastupujete. Měsíc nástupu na mateřskou výpočet peněžité pomoci v mateřství už neovlivňuje, takže si příspěvek můžete snížit na nejnižší možnou částku.

Pokud už cítíte mateřské pudy, tak se přihlaste alespoň k minimálním příspěvkům na nemocenskou. A až se vaše těhotenství potvrdí, navýšíte si platby na maximální možnou částku. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství vám tak neunikne.

Ještě se hodí doplnit upozornění, že po dobu pobírání peněžité pomoci v mateřství, která vám náleží z nemocenského pojištění v souvislosti s podnikáním, nemůžete vykonávat svoji samostatnou výdělečnou činnost OSOBNĚ. Nemůžete tedy ani fakturovat. Pokud by za vás vykonával činnost někdo jiný (třeba SPOLUPRACUJÍCÍ OSOBA nebo váš ZAMĚSTNANEC), fakturovat můžete. I nadále platíte zálohy na SP a ZP. V případě, že nebudete po dobu pobírání PPM pracovat = fakturovat, je lepší živnostenské oprávnění pozastavit. Odpadá tak povinnost placení záloh. A až se budete po skončení PPM cítit fit na další práci, jednoduše si oprávnění obnovíte. Pokud máte zřízenou datovou schránku, ušetří vám cesty na úřady. Veškeré změny musíte do 8 dnů hlásit své zdravotní pojišťovně.

Spolupracující osoba – daňové přiznání

Informace se sem sice tematicky úplně nehodí, ale podle mě ji oceníte. Při pobírání rodičovského příspěvku můžete pracovat, fakturovat a vydělávat neomezeně. Výše výdělku není nijak sledována, ani ze strany státu omezována. Jediné, na co si musíte dát pozor, je limit 92 hodin měsíčně na hlídání dítěte do věku 2 let. Takto je MPSV/ úřadem práce stanovena podmínka řádné a celodenní péče o dítě, která podmiňuje nárok na RP.

Co když se jako osvč nestihnete přihlásit k nemocenskému pojištění včas?

Pokud jste se jako osvč nestihla včas dobrovolně přihlásit k platbám na nemocenské pojištění, a nemáte tak nárok na PPM, můžete za určitých podmínek získat alespoň nemocenskou v souvislosti s porodem.

Nárok na tuto „speciální“ nemocenskou Vám vznikne, pokud budete účastna na nemocenském pojištění k začátku 6. týdne před očekávaným termínem porodu. A zároveň jste si platila NP nejméně 3 celé měsíce bezprostředně před touto „speciální pracovní neschopností“.

O nástupu a ukončení této dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje ošetřující gynekolog. Obvykle začíná právě 6. týden před očekávaným termínem porodu a končí posledním dnem šestinedělí po porodu. Celkem máte tedy při splnění zákonných podmínek nárok na 12 týdnů nemocenské (místo peněžité pomoci v mateřství). Bohužel je ale ještě potřeba odečíst prvních 14 dnů, které ČSSZ neproplácí. Fakticky jde tedy o finanční podporu za 70 kalendářních dnů.

Zkušenost s nemocenskoku v souvislosti s porodem z praxe

Zaměstnankyně

Zaměstnankyním s vyřízením obvykle pomůže interní HR nebo mzdová účetní. Podmínka 270 dní nemocenského pojištění také platí, a nemusí být splněna jen u jednoho zaměstnavatele. V období dvou let lze sčítat dny z různých zaměstnání. A započítávají se i dny v pracovní neschopnosti (protože pracovní poměr stále trvá). Nemocenské pojištění se platí automaticky v odvodech na sociální pojištění.
Pokud podmínky pro čerpání PPM splníte, zároveň vám u zaměstnavatele vznikne po skončení mateřské dovolené i nárok na řádnou dovolenou, protože doba na mateřské dovolené se započítává stejně jako odpracované dny. Ještě nezapomeňte, že pokud by mateřská dovolená byla i v novém/ dalším kalendářním roce, podepište si tzv. růžové prohlášení u mzdové účetí, aby vám mohla být přiznána sleva na dani na poplatníka. Pokud na to zapomenete (vy nebo účetní), můžete si zmiňovanou slevu uplatnit v daňovém přiznání.

STUDENTKA

Studium není nemocensky pojištěnou činností, a proto pokud studentka v době studia nepracovala, nesplňuje podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství (= PPM).
Dvě základní podmínky pro získání nároku na PPM platí i pro studentky:

účast na nemocenském pojištění v době nástupu na mateřskou, a zároveň alespoň 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na mateřskou.
Doba studia se může započítat do doby účasti na pojištění (270 dnů) jen v případě, že studentka školu úspěšně dokončí a poté (ne nutně hned další den) nastoupí do zaměstnání nebo se dobrovolně přihlásí k nemocenskému pojištění jako OSVČ.
Věk 26 let v tomto případě nehraje žádnou roli.
Dokončené studium se prokazuje ověřenou kopií dokladu o jeho zakončení. Např. maturitním vysvědčením, diplomem, výučním listem), a také potvrzením o době studia.

Pokud studentka nesplní podmínky pro nárok na PPM, má ode dne porodu rovnou nárok na rodičovský příspěvek.

VÝPOČET mateřské

Pokud vám stačí orientační výpočet denní dávky „mateřské“, nabízím vypůjčenou kalkulačku (pro zaměstnance a pod ní pro OSVČ) z Měšec.cz:

Přesný princip a výpočet denní dávky mateřské je bez nadsázky matematický příklad pro certifikovanou daňovou poradkyni. Takže bych se na vašem místě spokojila s přibližným odhadem🙏🏻 . Ještě doplním, že pobírání nemocenské (např. i kvůli rizikovému těhotenství) nemá vliv na výši následně vyplácené peněžité pomoci v mateřství.

Samotná Žádost o peněžitou pomoc v mateřství se podává na OSSZ a musí na ní být razítko od ošetřujícího gynekologa, který potvrzuje předpokládaný termín porodu. Razítko vám dá nejdříve cca 9 nebo 10 týdnů před porodem. Pak s formulářem běžíte (jako OSVČ) na OSSZ.

KDY CHODÍ MATEŘSKÁ?

Pro lepší představu uvedu příklad s konkrétními daty (podmínky pro nárok na mateřskou jsem měla splněné a předpokládaný termín porodu mi doktorka stanovila na 6.3.2020):

  • razítko na poslední kontrole u svojí gynekoložky jsem dostala druhý týden v lednu,
  • ještě týž týden jsem formulář zanesla na ČSSZ (tady jsem měla štěstí na extra milou referentku – jediná nápomocná paní z těch všech, se kterými jsem při vyřizování komunikovala, neb mi rovnou dala další formulář, který se používá při žádosti o rodičovskou),
  • oficiální nástup na mateřskou jsem si zvolila 24.1. (Což byl jeden z těch pozdějších dní v intervalu 8-6 týdnů před předpokládaným termínem porodu.),
  • první peníze mi přišly na účet 12. února a to konkrétně za dny 24.1. – 31.1. (částka odpovídala 8 x vypočtené denní dávce),
  • druhá platba, tentokráte už za celý únor, se připsala 5.3.,
  • třetí se ke mně dostala 6.4., atd. (prostě všechny další platby v nadcházejících měsících chodily hned během prvního týdne a čátka se rovnala počtu dní v daném měsíci),
  • poslední platba PPM za období od 1.- 6. srpna dorazila na účet 2.9.

Jako nejrelevantnější zdroj odpovědí považuji web České správy sociálního zabezpečení (ohledně mateřské) a stránky Úřadu práce, případně MPSV (ohledně rodičovské). Některé věci se mi bohužel nedařilo ověřit ani na oficiálních webech, takže jsem kvůli nim volala na příslušné úřady. Ale ani tam vám někdy nejsou schopni přesně odpovědět, proto u malé části odpovědí vycházím pouze ze své osobní zkušenosti.

Původně jsem chtěla psát ještě o rodičovské, ale to dohledávání faktů mě tak vyčerpalo, že to raději nechám na příště. Věřím, že i samotné čtení tohoto příspěvku bylo náročné, ale snad je pro vás teď problematika vyplácení peněžitého příspěvku v mateřství o trochu srozumitelnější.